|
|
Směnečný platební rozkaz
Švarcová, Iveta ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je směnečný platební rozkaz a řízení, které vede k jeho vydání, jakož i řízení, které následuje po jeho vydání, pokud jsou proti směnečnému platebnímu rozkazu podány námitky. Směnečné rozkazní řízení je institutem civilního práva procesního, který neprocházel zásadními změnami, a proto lze čerpat i ze starších odborných pramenů. Autorka se v práci s využitím judikatury a odborné literatury snaží vystihnout problémové aspekty související s vydáním směnečného platebního rozkazu a poskytnout srovnání jednotlivých názorů na danou problematiku včetně svého osobního. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Níže je přiblížen obsah každé kapitoly. Nejprve je stručně zmíněna historie hmotného i procesního směnečného práva na našem území, po níž následuje kapitola věnující se obecným charakteristikám rozkazního řízení a ostatním druhům platebních rozkazů v českém právním řádu s důrazem na jejich vzájemné porovnání. Třetí kapitola se již soustředí na samotný směnečný platební rozkaz, zejména podmínky pro jeho vydání, jeho obsah a náležitosti a jeho doručení žalovanému. V další kapitole se autorka zabývá námitkami proti směnečnému platebnímu rozkazu, tedy jejich dělením, lhůtou pro jejich podání a důkazním břemenem důležitým pro prokázání...
|
|
|
Procesní obrana žalovaného ve směnečném řízení
Krejčí, Jakub ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Procesní obrana žalovaného ve směnečném řízení Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou směnky a směnečného řízení a především pak procesní obranou povinného ze směnky. Cílem této práce je problematika směnky a směnečného řízení, respektive procesní obrana povinného ze směnky. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, přičemž teoretická část se dále dělí na hmotněprávní a procesněprávní východiska směnečného řízení jako takového. Teoretická část se dotýká dosavadního stavu poznání, hmotněprávní východiska jsou podstatná především z toho důvodu, že jsou v rámci této práce předmětem zkoumání, zdali by mohla být napadnuta ve směnečném řízení pro svou vadnost. Procesní subkapitola je pak stěžejní částí celé práce, neboť kromě výčtu dostupných obranných prostředků povinného ze směnky nabízí také judikaturu soudů, která se těmito prostředky zabývá a testuje jejich úspěšnost v praxi. Praktická část se zaměřuje na tři hypotézy, které byly do určité míry prokázány. První hypotéza tvrdí, že směnečná řízení nabízejí věřiteli určitou výhodu oproti klasickému spornému řízení o zaplacení peněžní sumy, druhá hypotéza předpokládá, že nejúspěšnějšími budou ty námitky, které směřují proti nesplnění formálních náležitostí směnky, hypotéza třetí se týká úspěšnosti dovolacích důvodů ve směnečném řízení,...
|
|
|
Blankosměnka
Koncer, Nikola ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Blankosměnka je institutem v praxi poměrně často užívaným, přesto vzbuzuje řadu otázek pramenících zejména z její kusé zákonné úpravy. Cílem mé práce je především celkově prozkoumat související problematiku, konfrontovat rozporné názory teoretiků, zabývat se nesouladem mezi závěry soudů a teorie, pro případ, že takové naleznu a u sporných oblastí přidat vlastní stanovisko. Výsledkem by pak mělo být komplexní představení blankosměnky včetně výhod a nebezpečí, které tento zcela jistě zajímavý institut v sobě skrývá. Přípustnost blankosměnek byla po dlouhou dobu předmětem sporů. Zejména obchodní praxe si vynutila existenci listin, které nejsou platnými směnkami či jinými cennými papíry, když doposud neobsahují všechny zákonem vyžadované náležitosti, přesto dávají svému majiteli jistotu, že ji bude moci pouze za vynaložení vlastního úsilí jednostranně přeměnit na směnku hotovou. Tyto listiny nazýváme blankosměnkami. Budeme - li pátrat po podstatě blankosměnky, pak ji lze ji poměrně snadno určit už z jejího samotného názvu, z nějž lze vyčíst, že se jedná o listinu obsahující bílá místa určená k pozdějšímu doplnění. Blankosměnka je tedy předstupněm budoucí směnky. Jedná se o listinu úmyslně vystavenou v neúplné podobě, ze které se pozdějším doplněním, ideálně v souladu s ujednáním, stává směnkou hotovou....
|
|
|
Směnka v současné praxi se zvláštním zaměřením na druhy a přípustnost kauzálních námitek a rozhodování o nich
Švarc, Jan ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje především těm aspektům směnečného práva, kde se můj názor odlišuje od názorů všeobecně přijímaných a také těm, kde dosud není jednotný názor v odborných kruzích, ani v rozhodování českých soudů. V první kapitole jsem se pokusil kriticky zhodnotit různé doktrinální definice směnky a vytvořit definici vlastní, která lépe odpovídá charakteristice směnky. Druhá, historická kapitola, se skládá ze tří částí podle časových epoch. V první části jsem se pokusil prokázat existenci starověkých dokumentů, odpovídajících dnešním směnkám, včetně jejich převoditelnosti. Mám za to, že existenci takových orderpapírů na řad je možné prokázat v Římském Egyptě na počátku našeho tisíciletí. Institut, podobající se směnkám, je však i součástí římského civilního práva. V části historické kapitoly věnované středověku se věnuji vzniku středověkých směnek podrobněji, než bývá v podobných pracích běžné. Jak ve starověké, tak ve středověké části historické kapitoly jsou citovány texty originálních dokumentů té doby, které má tvrzení podporují. Následuje krátká historická část o směnkách v novověku. Třetí kapitola je věnována účelu směnek všeobecně a jejich používání v dnešní praxi, se zvláštním zaměřením na zajišťovací směnky a zajišťovací blankosměnky. Ve čtvrté kapitole se zabývám...
|
|
|
Zásada směnečné přísnosti (rigor cambii) a její odraz v české hmotně- i procesně- právní úpravě směnek
Preus, Pavel ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Cílem mé diplomové práce s názvem "Zásada směnečné přísnosti (rigor cambii) a její odraz v české hmotně i procesně právní úpravě směnek" je analýza pojmu směnečná přísnost, neboli rigor cambialis, a následně posouzení nakolik jsou vybrané instituty směnečného práva s tímto pojmem spojeny či tímto pojmem ovlivněny. Důvodem výběru uvedeného tématu je můj zájem o směnečné právo, které mě velice zaujalo díky své precisní úpravě a dlouhé historii utváření jednotlivých směnečných institutů. Práce se mimo úvodu a závěru člení na tři základní kapitoly, a to I. Přísnost směnečného práva, II. Pojem směnečné přísnosti a III. Jednotlivé kategorie směnečné přísnosti. V první kapitole se stručně věnuji povaze směnečného práva jako takového, a to s poukazem na skutečnost, že již od svého vzniku se tato oblast právní regulace vyznačovala zvýšenou přísností vůči všem adresátům směnečně právních norem, než bylo v obecně právní úpravě obvyklé. Dále provádím velmi stručné srovnání směnečné oblasti kontinentální a směnečné oblasti anglosaské, a to právě co do formálnosti a přísnosti směnečné právní úpravy v jednotlivých systémech. Druhá kapitola mé diplomové práce se pak zaobírá samotným pojmem směnečné přísnosti a snaží se definovat jeho obsah. Řeší, zda tento pojem vnímat pouze jako vlastnost směnečného práva či zda...
|
|
|
Vybrané instituty směnečnéno práva
Oškrdová, Marcela ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje zvláštním směnečným institutům - avalu, protestu a domicilu, přičemž je kladen důraz především na shrnutí právní úpravy a současné judikatury Práce je pro přehlednost rozdělena do tří částí - každá z nich pak pojednává o jednom z uvedených institutů. V části týkající se avalu je podrobně popsán případ z praxe autorky, a to s akcentem na specifikum avalování směnky. V části věnované protestu je pak rozebrán průzkum provedený autorkou v roce 2013, kdy byla na několik obecních úřadů v rámci České republiky odeslána žádost o protestaci směnky.
|
|
|
Pojem a druhy směnek
Čujan, Radomír ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Resumé/ Pojem a druhy směnek Cílem mé diplomové práce je poskytnout pohled na jednotlivé náležitosti směnky vlastní i cizí, zejména pokud jde o náležitosti podstatné a o tzv. směnečné doložky. Diplomová práce je členěna do pěti částí. První část se stručně zabývá historií tohoto cenného papíru s důrazem zejména na unifikaci právní úpravy směnky a neopomíjí ani vývoj právní úpravy na území českého státu. Druhá část diplomové práce je úvodem do samotného institutu směnky a je také spolu s třetí částí, zabývající se jednotlivými účastníky, vyskytujícími se ve směnečném vztahu, nutným úvodem do klíčových částí této diplomové práce, tedy části čtvrté a páté. Čtvrtá část nese název "Podstatné náležitosti směnky". Jedná se o jednu z hlavních částí této diplomové práce. Tato část podrobně popisuje všechny podstatné náležitosti směnky. V situacích, kdy odborná literatura neposkytuje jednotné řešení sporných otázek, obsahuje tato práce i pohledy jednotlivých autorů na její možná řešení, a to včetně rozhodnutí českých soudů. Poslední část této diplomové práce, část pátá, je současně druhou klíčovou součástí této diplomové práce. Pátá část se zabývá jednotlivými, nejčastěji se vyskytujícími směnečnými doložkami. Je rozdělena do dvou kapitol, kdy první kapitola pojednává o doložkách právem neupravených, tzv. doložkách...
|
|
|
Blankosměnka
Fojtů, Dominik ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá blankosměnkou jakožto speciální podobou směnky. Je tvořena historickým úvodem věnovaným stručným poznámkám k vývoji cenných papírů obecně a směnkám konkrétněji, včetně krátkého popisu legislativního vývoje na území České republiky s přihlédnutím k unifikujícím konferencím. Pozornost v hlavním textu je věnována vymezení pojmu blankosměnky; definice je rozdělena na jednotlivé charakteristiky, kterým jsou pak následně věnovány příslušné úseky práce. Diskutována je tak podoba blankosměnky, její nutné náležitosti, otázka minimálního obsahu, podpisových náležitostí, jakož i vůle stran vytvořit listinu určenou k pozdějšímu doplnění. Samostatná rozsáhlá kapitola je věnována jednomu z nejdůležitějších pojmových znaků blankosměnky, totiž vyplňovacímu právu udělovanému majiteli jejím podpisatelem. Rozebrána je tak povaha vyplňovacího práva, jeho vznik, vlastnosti. Zvláštní pozornost je věnována jeho zániku, zejména zániku realizací. V této souvislosti věnuje práce více prostoru využití práva v rozporu s vyplňovací smlouvou, neboť právě tyto otázky patří ve sporech týkajících se blankosměnek k zásadním. V souvislosti s odchylným uplatněním vyplňovacího práva práce obsahuje i krátký exkurz do trestněprávních aspektů zneužití blankosměnky. Stručně je pohovořeno rovněž o...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Brychta, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je zprostředkovat čtenáři pojednání o specifickém užití směnky jako zajišťovacího instrumentu. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na zajišťovanou pohledávku, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je vlastní naopak akcesorita a subsidiarita. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je první kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak naznačen historický vývoj směnečného práva na našem území včetně pramenů současné právní úpravy. Dále je vyložen pojem směnky jako cenného papíru a následně jsou zařazena pojednání o nejvýznamnějších institutech směnečného práva, které autor považuje v souvislosti s užitím směnky jako zajištění za významné. Druhá kapitola je...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Rychlý, Matěj ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Směnka byla historicky využívána k platebním účelům. V průběhu času se ale přišlo na to, že může plnit i specifickou funkci zajišťovacího instrumentu. Takovéto využití směnky ale s sebou přináší řadu teoretických i praktických nejasností. Proto je jedním z hlavních cílů této diplomové práce analyzovat zajišťovací směnku a rozebrat a popsat její jednotlivé atributy a specifika, která se k ní vážou. Dalším hlavním cílem práce je srovnání zajišťovací směnky s jinými zajišťovacími prostředky, které občanské právo nabízí, konkrétně se jedná o zástavní právo a ručení. Díky tomuto srovnání lze lépe ukázat, zda je směnka vhodným zajišťovacím prostředkem, a jaké jsou její silné a slabé stránky. Jako metoda práce je užita analýza a srovnání. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol. V první kapitole jsou uvedeny cíle a směr, jakým se bude tato práce ubírat, a dále nastíněn obsah jednotlivých kapitol. Druhá kapitola se zabývá obecným vymezením směnky, uvádí druhy směnek, které existují. Dále vymezuje možné funkce směnky, přičemž těmito funkcemi jsou funkce platidla, platebního nástroje nebo zajišťovacího instrumentu. Ve třetí kapitole je popsána podstata zajišťovací směnky, která je hlavně definována střetem abstraktnosti a samostatnosti s akcesoritou a subsidiaritou. Dále je vymezena smlouva o zajištění...
|
host ::
RSS.